Adulthood is not about age, but of reason.

3. listopadu 2010 v 21:46 | Kateřina |  Téma Týdne
 Dospělost...to slovo,které tolika lidem změnilo životy. Slovo,které něktérým přineslo štěstí,jiným slávu,ale někomu SMRT. Ano,opravdu.

Pozn.: Nevěděla jsem,čím začít a tohle mi připadalo jako dobrý začátek

  Mladí lidě si myslí,že jakmile mají občanku,otevřel se jim svět. Jistě,v patnácti mohou dělat spoustu věcí. Chodit do kina na filmy od patnácti,mohou mít sex a další věci...


Dospělost
...pro všechny je to čas,kdy máte osmnácté narozeniny...Je Vám osmnáct,můžete kouřit a kupovat si alkohol bez toho,aby vám někdo něco řekl. Můžete jít volit,můžete si někoho vzít...



Dospělost
ale není jen o tom,že je Vám osmnáct let. Je to hlavně o tom,jestli se jako dospělý člověk chováte.



Dospělí lidé nejsou všichni osmnáctiletí lidé...Jsou to jen ti,kteří jsou zodpovědní a umí se chovat...
Jistě,co je to vlastně "UMĚT SE CHOVAT?" Znamená to být samostatný,zodpovědný sám za sebe,musíte se prostě chovat jako Vaši rodiče. Ne jako mladí blázni,kteří každou noc spí s nějakým jiným klukem popřípadě s jinou holkou... Opravdu jsem stále nepochopila to,proč si ti osmnáctiletí myslí,že jsou mistři světa...



Když mladí osmnáctiletí lidé dostanou řidičský průkaz. Jistě,zkoušky. Zvládnou je,jedou pomalu,přiměřeně. Jenže jakmile jim vystaví řidičák,jedou s kámoši na diskotéku. Samozřejmě by to nebyli mladí lidé,kdyby nepili alkohol. Jasně,proč ne…Ale pak sednou za volant a ejhle (a jsme u té úvodní věty).

Pozn.:Právě jsem zjistila,že se neumím vyjadřovat…


Dále…
dospělost…pojem,kterého se děti možná bojí…Jiné zase chtějí dospět moc rychle…
Holky v mém věku (12-14) chtějí být prostě už dospělé. Nejsou to už "Maminčini mazánci" a "Tatínkovy princezny". Jednoduše - holky dospívají rychleji,a proto už se ve třinácti cítí jako "Velké holky" a né jako ty malé holčičky v růžových šatičkách a podkolenkách.

Pozn.: No toto? =D


Pamatuji si,když jsem byla malá a stále jsem se malovala a pak zpívala před všemi lidmi co jsem potkala,hrála na flétnu,tancovala na pláži…povídala jsem si v krámě s jahodami,když se poštěstilo,tak jsem i hrála závod s kameny…

Jasně,byla jsem malá. Ale,proč jsem to dělala? Měla jsem spoustu nápadů,co dělat. Prostě jsem byla sama sebou! To mě na dospělosti štve! Jakmile jste dospělí (ono už v mém věku),neudělali byste něco,co já jsem dělala v šesti letech. V žádném případě byste nezpívali v obchodě,netančili byste na chodníku (pokud nejste mentálně labilní a nemáte epilepsii). Ale proč? Protože byste se za sebe styděli. Ale proč? Vždyť je to lidská přirozenost,projevovat sebe a své zájmy a záliby.

Na toto téma se opravdu těžko píše…Obzvlášť,když nemá člověk žádnou inspiraci… To je asi všechno… To je prostě můj skromný názor...pokud se naše názory liší,uvítám komentář =o)

Pozn.: Pokud čtete povídku (Ne) Věřící rodina,další díl přibude tento týden =D
Pozn.2: ↑↑Pardon,musela jsem to napsat =D ↑↑
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 FifinQa FifinQa | Web | 3. listopadu 2010 v 21:56 | Reagovat

Máš moc pěkný dess

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama